Letokruhy nejsou teploměr. Jak z nich čteme minulé klima?

Správce parku ukáže na pařez. Jeden letokruh je nezvykle úzký. „Ten rok muselo být pořádně chladno,“ řekne. Dendrochronoložka se podívá na strom a zeptá se: „A nepršelo málo?“

Scéna je vymyšlená. Spor je skutečný. Strom si nevede deník počasí. Roste podle toho, co mu dovolí teplo, voda, světlo i sousedé. Přesto v jeho dřevě zůstává stopa, kterou lze zkoumat. Jen nesmíme zaměnit stopu za hotovou odpověď.^[1]

Nejdřív musíme vědět, který rok držíme v ruce

Letokruh je vrstva dřeva vytvořená během růstové sezony. V mírném pásu můžeme její pořadí číst rok po roce. Samotné počítání od kraje kmene ale nestačí: prstenec může být sotva patrný a staré dřevo bývá poškozené. Vědci proto porovnávají vzory širších a užších prstenců mezi stromy. Když do sebe zapadnou, mohou k jednotlivým vrstvám přiřadit kalendářní roky. Tomu se říká křížové datování.^[1]

Je to podobné, jako když dva lidé skládají roztrženou stránku podle řádků. Shoda řádků pomáhá určit, kam útržek patří. Ještě nám ale neprozradí, o čem stránka mluví. Přesně datovaný letokruh není sám o sobě přesně změřená teplota.

Správný strom na správném místě

Na růst působí více věcí naráz. Když stromu chybí voda, úzký letokruh nemusí znamenat studené léto. Škůdci nebo soupeření s okolními stromy mohou výklad také zamotat. A mladý strom roste jinak než starý. Při hledání teplotního signálu se proto vybírají stanoviště, kde růst výrazně omezuje právě teplo, například blízko horní hranice lesa. Vědci také upravují věkový trend a porovnávají více stromů. Při úpravě se však může ztratit i část pomalé klimatické změny.^[1]

Měřit lze šířku prstence i hustotu dřeva vzniklého později v sezoně. Ani jeden údaj nemá v sobě vytištěnou teplotu. Je třeba zjistit, jak v daném místě souvisí s teploměry v letech, kdy máme obojí. Obvykle se tak odhaduje teplota určité části roku na určitém území. Ne celoroční teplota celé planety z jediného pařezu.^[1]

Naši správci parku tedy chybí důležitá otázka: je právě tento strom dobrým svědkem tepla? A jak by to zjistil, kdyby už předem neznal správnou odpověď?

Zkouška na letech, které jsme při učení vynechali

Při převodu letokruhů na teplotu hrozí známý trik: vybrat místo a postup tak, aby dobře seděly na známá měření. Pak stejná známá léta použít jako důkaz přesnosti. Je to trochu jako zkoušet žáka pouze z otázek, které viděl při domácí přípravě.

Výzkum z evropských Alp nabízí poctivější zkoušku. Büntgen a kolegové vybírali a nastavovali vztah k teplotě na období 1864–1933. Potom sledovali, jak rekonstrukce obstojí v letech 1934–2003. U těchto vybraných alpských řad nenašli neobvyklý trvalý rozchod s měřenou teplotou na konci minulého století. Záleželo však na druhu stromu, místě i způsobu, jak odstranit vliv stáří.^[2]

To není potvrzení, že každý les funguje jako teploměr. Je to zpráva o určitých řadách a jejich zkoušce. Známe tedy hranice výsledku, ne kouzelné pravidlo pro všechny stromy.

Když se strom a teploměr rozejdou

V některých severních oblastech přestaly stromové řady v pozdním dvacátém století držet krok s rostoucí naměřenou teplotou. Odborníci tomu říkají problém divergence. Přehled D’Arriga a kolegů upozorňuje, že se netýká všech míst ani všech typů měření. Příčinu také nelze poctivě vměstnat do jediné věty. Ve hře může být voda, změna podmínek růstu i způsob zpracování dat.^[3]

Námitka je vážná. Pokud se převod stromové stopy na teplotu v čase mění, shoda s teploměry v jednom období nemusí platit před staletími. Když řadu bez kontroly protáhneme dozadu, můžeme porovnávat dnešní léta s minulými podle nestejného metru.^[3]

Novější studie ze Skalistých hor použila nové stromy na devíti místech a měřila hustotu pozdního dřeva. Na severu se při pečlivém výběru a zpracování shoda s teplotou výrazně zlepšila. Na jihu zůstává problém: vztah mezi roky oslabil a odchylky souvisely s ukazatelem sucha. Autoři tím neurčili jedinou fyziologickou příčinu.^[4]

Ani tuto studii nevydávejme za dokonale slepou zkoušku. Optimální část roku autoři vybírali podle vztahů v celé dostupné řadě, tedy i v letech, v nichž sledovali rozchod. Nový vzorek pomáhá; výběr sezony ale ubírá sílu tvrzení, že každý krok nezávisle obstál na neviděných datech.^[4]

Ani zlatý teploměr, ani bezcenné dřevo

Skeptik má pravdu, že strom reaguje na víc než na teplo. Přehání ale, pokud z toho vyvodí, že letokruhy neříkají nic. Na některých místech vztah k teplotě funguje lépe než na jiných a dá se zkoušet na odložených letech.^[1][2] Srovnání s jinými klimatickými stopami je další kontrola, nikoli samo o sobě důkaz správnosti.^[5]

Opačná zkratka je stejně špatná: když jeden soubor letokruhů selže, neznamená to, že se teploměry mýlí o současném oteplování. Hodnocení IPCC stojí na přímých měřeních i dalších typech důkazů. Stromová rekonstrukce místního léta a měření globální průměrné teploty nejsou stejná veličina.^[5]

Co by změnilo náš názor

Konkrétní rekonstrukci bychom věřili víc, kdyby předem zvolený postup obstál v letech, které při ladění neviděl. Pomohlo by více stromů různého stáří, jiná stanoviště a souhlas s nezávislou klimatickou stopou. Důvěru by naopak oslabil opakovaný rozchod po takové kontrole nebo chyba, která systematicky mění starší část řady.

Příčinu divergence by nám lépe objasnil cílený test vody, tepla a růstu stromů než další hezký příměr. Správce parku zatím může svůj úzký letokruh schovat. Není to účet za chladné léto. Je to dobrá otázka pro někoho, kdo se nebojí zeptat, co stromu chybělo.

---

Meze rešerše: výběrová esej nad metodickou kapitolou, dvěma studiemi, odborným přehledem a hodnotící zprávou, nikoli systematické srovnání všech rekonstrukcí. Úvodní rozhovor je modelový. Historické hypotézy o příčinách rozchodu nejsou vyřešeným mechanismem. Ilustrace jsou obrazné výjevy vytvořené v Higgsfieldu, nikoli snímky výzkumu ani klimatické údaje.

Zdroje

1. National Research Council: Tree Rings (2006)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2 Zpět k citaci 3 Zpět k citaci 4 Zpět k citaci 5
2. Büntgen et al.: Testing for tree-ring divergence in the European Alps (2008)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2
3. D’Arrigo et al.: On the Divergence Problem in Northern Forests (2008)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2
4. Kunz et al.: Exorcizing Divergence in Tree-Ring Density Along the Rocky Mountains (2026)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2
5. IPCC AR6 WGI: Changing State of the Climate System (2021)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2