Když Bůh chce vztah, proč o něm nevíme?
Nejistota, zda někdo existuje, není totéž co svoboda ho odmítnout. Co argument o boží skrytosti skutečně tvrdí — a proč je čekání vážnější námitka, než se zdá.
V článku
Představme si, že vám přátelé slíbí seznámení. Ten druhý prý o setkání stojí. Velmi. Sedíte u stolu, naproti volná židle. Nikdo nepřichází. Nemáte jméno, kontakt ani jistotu, že dotyčný vůbec existuje.
„Musíš se svobodně rozhodnout, jestli ho chceš poznat,“ vysvětlí přátelé.
Dobře. Ale nejdřív by se hodilo vědět, zda máte s kým.
Scéna je vymyšlená. Bůh není člověk, který zapomněl rezervaci v kavárně. Přesto nás přivádí k otázce: Pokud existuje dokonale milující Bůh, proč v jeho existenci nevěří i lidé, kteří vztah s ním neodmítají? Tak začíná jedna z debat o boží skrytosti.[1]
Ne každé ticho znamená totéž
Nejde o požadavek, aby Bůh splnil každé přání. Ani o to, aby se věřící nikdy necítil sám. Člověk může věřit, že Bůh existuje, a přesto bolestně prožívat jeho nepřítomnost. To není stejný problém jako vůbec nevěřit, že má jeho modlitba adresáta.[2]
Filozof J. L. Schellenberg se soustředí na druhou otázku. Zajímá ho nevíra bez odporu: člověk je schopný osobního vztahu s Bohem, nebrání se mu, ale nevěří v jeho existenci.[3] Nemusí přitom vyhrát soutěž o nejpilnějšího hledače. Přehled v Internet Encyclopedia of Philosophy upozorňuje, že někdo ani nemusel dostat skutečnou příležitost tuto otázku promyslet.[2]
Není to označení bezchybného člověka. Je to rozlišení mezi „nechci s tebou mluvit“ a „nevěřím, že tu někdo je“.
Tři kroky a jedna velká podmínka
Řeč je o Bohu, kterému nechybí vědění ani moc vztah umožnit, ne o laskavé, ale bezmocné bytosti.[3] Schellenbergovu úvahu lze zjednodušit takto:
- Dokonale milující Bůh by byl vždy otevřený vědomému, oboustrannému vztahu s každým, kdo je ho schopný a neodporuje mu.[3]
- Takový vztah vyžaduje, aby člověk věřil, že druhá strana existuje.[3]
- Existují lidé schopní takového vztahu, kteří mu neodporují, a přesto v Boha nevěří.[3]
Pokud tyto předpoklady platí, takový Bůh neexistuje. To je Schellenbergův závěr, ne výsledek laboratorního měření.[3]
Slovo „pokud“ tu dělá poctivou práci. Logicky správný postup ještě nezaručuje pravdivé výchozí předpoklady. Spor je mimo jiné o to, co vyžaduje dokonalá láska. A také o to, zda opravdu existuje nevíra bez odporu.[1]
Do cizích motivů nevidíme bezchybně. Ani vlastní upřímnost není neomylný detektor. Z toho však podle nás nelze přeskočit k obvinění, že každý nevěřící vztah tajně sabotuje. Takové tvrzení by teprve potřebovalo důvody. Nesouhlas není přiznání.
Existence není žádost o ruku
Častá obrana zní: kdyby Bůh svou existenci ukázal příliš jasně, nezbyla by nám svoboda. Schellenberg odpovídá rozlišením mezi vírou v něčí existenci a rozhodnutím vstoupit s ním do vztahu.[3]
Vraťme se k naší smyšlené kavárně. Druhý člověk přijde, pozdraví a sedne si. Tím jste přišli o jednu pochybnost. Ne o právo odejít. Přítomnost není zásnubní prsten.
To ovšem není důkaz, že by setkání s všemocnou bytostí působilo stejně jako káva s cizím člověkem. Ukazuje to jen rozdíl mezi dvěma otázkami, které není dobré slít dohromady.
Schellenberg navíc nežádá nebeský ohňostroj ani trvalý pocit boží blízkosti. Tvrdí, že Bůh by mohl umožnit víru ve svou existenci, aniž by vynutil lásku.[3] Nejde o absolutní jistotu. Být přesvědčený, že někdo je, ještě neznamená chtít s ním být.
Co když je právě čekání důležité?
Silnější námitka neříká jen „musíme mít možnost odmítnout“. Říká: možná záleží i na tom, kdy a s jakými motivy vztah začne.
Filozof Andrew Loke v článku z roku 2025 obhajuje možnost, že pozdější začátek dovolí hlubší vztah.[4] Vševědoucí Bůh by podle něj mohl znát vhodné načasování, které my neznáme.[4] Loke připouští i začátek vztahu po smrti.[4]
Jeho návrh si zaslouží víc než vtip o nezvednutém telefonu. Nejde o každé nesplněné přání. Jde o možnost, že i začátek vztahu má dobrý důvod počkat. Námitka míří přímo na Schellenbergův požadavek, aby vztah mohl začít bez odkladu.
Jenže tím spor nekončí. Schellenberg hájí, že zrání, svobodná rozhodnutí i hlubší hledání mohou probíhat uvnitř vztahu. Proč by k nim bylo nutné zablokovat už jeho začátek?[3] Loke namítá, že u některých lidí by právě dřívější začátek mohl vést k povrchnějšímu vztahu.[4]
To není střet vědy s pohádkou. Je to spor o možnosti, lásku a důvody, které by mohly ospravedlnit čekání. Lokeův text není experiment, který by změřil účinek božího mlčení. Sám uvádí, že k článku nemá data.[4]
Možné vysvětlení ještě není nalezené vysvětlení
Rozdíl je podstatný. Obhajitelná možnost dobrého důvodu může zpochybnit tvrzení, že láska a taková nevíra jsou nutně neslučitelné. Sama však neukazuje, že právě tento důvod vysvětluje skutečný svět. Odborné přehledy proto rozlišují argumenty o neslučitelnosti od těch, podle nichž skrytost pouze oslabuje důvody věřit v určitého Boha.[1][2]
A existují i další námitky. Někteří filozofové zpochybňují, zda vztah musí začínat výslovnou vírou v existenci Boha; uvažují třeba o naději.[1] Krátká esej celý spor neuzavře.
Náš závěr je skromnější než Schellenbergův. Nevíra bez odporu představuje vážnou otázku pro představu dokonale milujícího osobního Boha. Není to automatický důkaz proti každému stvořiteli nebo čemukoli za hranicemi přírody. Na tento rozdíl upozorňuje i Schellenberg.[3]
Co by změnilo náš názor
Naši námitku by oslabila přesvědčivá obhajoba toho, že vědomý oboustranný vztah nevyžaduje víru v existenci druhého. Nebo dobrý důvod, proč by některým neodporujícím lidem musel zůstat nedostupný i jeho začátek, nikoli jen okamžitá blízkost.
Naopak by ji posílilo přesvědčivé doložení, že navržené výhody čekání lze získat i uvnitř vztahu. Právě to je třeba obhájit, ne jen prohlásit.
V kavárně by stačilo, kdyby někdo přišel. Ve filozofii nás čeká víc práce. Začíná tím, že si nespleteme volnou židli se svobodnou volbou.
Meze rešerše: výběrová filozofická esej nad dvěma odbornými přehledy, Schellenbergovým autorským rukopisem a Lokeovou námitkou. Nejde o empirický test Boha ani o přehled všech náboženských tradic. Kavárna je modelová scéna, nikoli popis něčí náboženské zkušenosti.
Ilustrace jsou metafory vytvořené v Higgsfieldu pomocí GPT Image 2, nikoli dokumentární snímky nebo důkazy pro některou stranu sporu.
Zdroje
- Howard-Snyder a Green: Hiddenness of God (SEP, revize 2022)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2 Zpět k citaci 3 Zpět k citaci 4
- Luke Teeninga: Divine Hiddenness Argument against God’s Existence (IEP)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2 Zpět k citaci 3
- J. L. Schellenberg: Divine Hiddenness and Human Philosophy (autorský rukopis kapitoly)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2 Zpět k citaci 3 Zpět k citaci 4 Zpět k citaci 5 Zpět k citaci 6 Zpět k citaci 7 Zpět k citaci 8 Zpět k citaci 9 Zpět k citaci 10
- Andrew Ter Ern Loke: An evaluation of Schellenberg’s arguments regarding divine hiddenness and the no-delay condition concerning relationship with God (2025)Zpět k citaci 1 Zpět k citaci 2 Zpět k citaci 3 Zpět k citaci 4 Zpět k citaci 5